 2/96 |
 |
 |
 |
| 2/96 |
|
|
|
geoinfo: V sucastnosti je GIS casto pouzivane slovo sklonovane vo vsetkych padoch. GIS sa pomaly dastava do sirokeho povedomia ludi, kona sa stale viac a viac akci spojenych s tematikou GIS. Mnohe institucie su tlacene k jeho pouzivaniu na spravu svojich dat. Tieto seminare sa uz konaju niekolko rokov. Zmenili sa za ten cas ciele tohoto podujatia?
Dovolte mi zacit s trochou z nedavne historie.
Pocatek nasich predstav prace s informacemi o uzemi pri vykonu statni spravy je z poloviny 80-tych let, kdy tehdejsi referenti ONV hledali cestu jak urychlit a zkvalitnit porizovani informaci pro sve rozhodovani. Uvahy byly spojovany predevsim s moznostmi metod dalkoveho pruzkumu Zeme (dale DPZ).
S ohledem na tehdejsi stav v utajovani techto informaci vsak mnoho sanci na konkretni vyuziti nebylo. Po listopadu 1989 dochazelo k postupnemu uvolnovani a proto jiz zacatkem roku 1990 jsme vytvorili neformalni pracovni skupinu ze zastupce tehdejsiho RISu, odboru vystavby a ochrany prirody. Prvnim krokem byla prace na projektu Ziskavani informaci o uzemi pomoci metod DPZ. Overovali se ruzne postupy a jejich moznosti pro okresni uroven statni spravy - od vyuziti balonoveho pruzkumu, dalkove ovladanych modelu, leteckeho snimkovani v ruznych spektrech a z ruznych vysek, druzic a pod. Projekt byl dokoncen v listopadu 1990.
Skupina se samozrejme potykala i s urcitou neduverou ze strany nadrizenych, kteri v teto praci nevideli z pocatku prinos pro uredniky statni spravy.
Na zaklade uvedeneho projektu jsme zacali zkouset prvni aplikace jako napr. letecke snimkovani v roce 1991 (spolecne s Okresnim uradem (dale OkU) Pardubice a Magistratem Mesta Hradec Kralove). Snimkovani provadel Vyzkumny ustav geodesie a kartografie Bratislava a nosic (letadlo) poskytl Slov-air Bratislava. Zpracovani multispektralnich syntez z dat druzice Landsat5 TM z r. 1984, vcetne klasifikace. tj. Shlukove tridy krajinneho krytu (zpracoval Ustav krajinne ekologie AV v Ceskych Budejovicich). Na zaklade postupne ziskanych zkusenosti jsme provadeli dalsi akce v DPZ vedle porizeni leteckych fotogrammetrickych snimku (1993) celeho okresu Chrudim.
Stale se zvysujici mnozstvi ziskanych informaci nas samozrejme nutilo uvazovat o nasazeni vypocetni techniky. Stanovili jsme si zasadu, ze se budeme venovat pouze geometricky vazanym informacim a zpusobum jejich porizeni, zpracovani, interpretaci a udrzbe. Posuzovali jsme nekolik produktu, az jsme se dostali k technologii geografickeho informacniho systemu (dale GIS). Od pocatku jsme totiz nezuzovali GIS na pouhy software, ale chapali jsme GIS jako celou technologii od porizeni dat (a to nejen mapovych podkladu - tj. pouha zakladna!) az po interpretaci, udrzbu a spravu, ale i vybaveni lidmi. Po analyze postaveni urovne OkU a potreb zejmena na useku zivotniho prostredi (dale ZP) a uzemniho planu jsme zvolili produkt ArcInfo od fy. ESRI z USA. Shodou okolnosti v roce 1991 rozhodlo ministerstvo ZP CR a ministerstvo ZP SR ve spolupraci s tehdejsim Federalnim vyborem pro zivotni prostredi o plosnem nasazeni tohoto produktu na okresni uroven. Vzhledem k predchozi priprave nas tento krok nezaskocil a zacala intenzivni prace na jeho zprovozneni.
Velice rychle jsme zjistili, ze nutne potrebujeme co nejsirsi vymenu zkusenosti s uzivateli stejne urovne. Navazani spoluprace si vynutil i ten fakt, ze jsme nechteli vytvaret svuj vlastni izolovany GIS, ktery by nam neumoznoval vzajemnou komunikaci. Dalsimi velkymi problemy, ktere nas, a v te dobe pomalu i ne jen nas, provazely byly: absence zakonnych norem, zanorem (standardu, metodickych pokynu atd.), nastroju pro sjednocovani aktivit okresnich uradu v celostatnim meritku, ktere by byly zavazne pro budovani jednotneho postupu pri naplnovani a tvorbe GIS, nedostatecna pozornost centralnich organu k uzemne orientovanym informacnim systemum.
Aby bylo mozne castecne preklenout tyto problemy, zvolili jsme proto formu usporadani seminare, ktery jsme chteli pravidlene opakovat. Cilem bylo dat prostor uzivatelum ve statni sprave vymenit si zkusenosti, nacerpat co nejvice informaci v pomerne kratke dobe a navazat prostrednictvim osobnich kontaktu neformalni spolupraci, ale i napomoci tomu nejdulezitejsimu a to je budovani jednotneho postupu pri naplnovani a tvorbe GIS.
Uspech ci neuspech, zajem ci nezajem o tyto nove oblasti v praci organu statni spravy mel ukazat tzv. nulty rocnik seminaru, ktery byl usporadan v listopadu 1992. Nosnym tematem byl Dalkovy pruzkum Zeme a jeho vyuziti ve statni sprave. Na seminari bylo predneseno mnoho o moznostech DPZ pro vykon statni spravy a ne jen na okresni urovni.
Takze abych odpovedel na Vasi otazku. Od te doby jsme uporadali celkem osm seminaru, ktere postupne ziskaly svuj vlastni nazev v rocnim kalendari konferenci GIS ve statni sprave Sec. Zabyvaly se jak tematikou dalkoveho pruzkumu Zeme, ktery byl hlavnim tematem predevsim na prvnich dvou seminarich, ale i tematem tvorby a vyuziti geografickych informacnich systemu (GIS) na urovni okresnich uradu a pozdeji na urovni mestkych, obecnich, magistratnich uradu i ustrednich organu. Za dobu poradani nasich seminaru se cile prakticky nezmenily. Ne, ze bychom snahu nemeli, ale problemy, ktere nas vedly k tomuto kroku, tj. poradani seminaru zatim stale pretrvavaji, a to predevsim v oblasti absence zakonnych norem, zakladnich norem, nastroju pro sjednocovani aktivit okresnich uradu v celostatnim meritku, ktere by byly zavazne pro budovani jednotneho postupu pri naplnovani a tvorbe GIS, aby byla zajistena bezproblemova kompatibilita mezi jednotlivymi urady a samozrejme i mezi jednotlivymi referaty OkU, vc. resortnich ministerstev. Nechali jsme si zpracovat studii informacniho systemu okresniho uradu (IS OkU), ktera slouzi jako podklad pro standardni tvorbu IS a GIS OkU. Stejne tak postupovaly i jine OkU jako napr. Zlin, Brno-venkov, Breclav, Plzen-sever atd.
Nedostatecna pozornost centralnich organu k uzemne orientovanym informacnim systemum mnohdy pretrvava dodnes. Na druhe strane ale musime priznat, ze situace se v nekterych pripadech za ta leta preci jen trochu zlepsila. Z podnetu MV CR, MZP CR a MZe CR byly zpracovany studie IS, ktere by mely slouzit jako podklad pro jednotnou informatizaci statni spravy po resortni linii.
geoinfo: Ako by ste zhodnotili priebeh a zavery 8. seminara?
Na tuto otazku lze jen stezi odpovedet. Prubeh by meli zhodnotit predevsim samotni ucastnici, kterych bylo dle oficialnich prihlasek pritomno celkem 324. Nerad bych, aby to nakonec vyznelo jako sebechvala. Pokud mame hodnotit objektivne, lze konstatovat, ze prubeh byl velmi dobry i s ohledem na skutecnost, ze se neustale meni organizacni cleneni seminaru. Letos poprve jsme napr. program prednasek clenili do dvou sekci, takze jednani probihala na dvou mistech a v jednu dobu i na trech mistech najednou. Velmi dobrou uroven seminare dokazuji samotne prispevky predvadene na tomto seminari jak ze strany odbornych firem, ustavu a vysokych skol, tak i samotnych uzivatelu (pracovniku organu statni spravy i samospravy). Je zde videt velmi dobre obecne vedomi a odborna uroven uzivatelu GIS, ktera seminar od seminare stale roste. Je zde videt stale vetsi zajem o tuto oblast, coz dokazuje i to, ze seminare se vedle jiz stalych ucastniku zucastnilo cca 60 novych kolegu zabyvajicich se problematikou GIS.
Co se tyce zaveru seminare lze rici, ze zakladni namety jsou priblizne stejne jako v zaverech prijatych na predeslych seminarich. Zde je nutno podotknou, ze nadale pretrvavaji zasadni problemy v meziresortni komunikaci a koordinaci. Lze uvadet celou radu prikladu porusovani standardu organy, ktere jsou primo garanty za jejich dodrzovani. Bylo doporuceno, aby zastitovani GISu nadale zajistoval Urad vlady z duvodu minimalizace resortnich neshod a neschopnosti zakladni komunikace, zahajit prace na legislativni uprave porizovani a poskytovani dat. Pri techto problemech doporucili ucastnici ridit se zasadou volne pristupnosti dat za statni prostredky, a aby nebyla podcenovana tato oblast na urovni okresnich a obecnich organu, a to jak z hlediska personalniho zajisteni, tak soucasne i financniho zabezpeceni.
Vedle toho byl ucastniky ocenen pristup Ministerstva vnitra projeveny ucasti vrchniho reditele I. sekce Mgr. Kaminka a systemovy pristup Ministerstva zemedelstvi na useku podpory informatizace statni spravy v lesnictvi.
geoinfo: Ake hlavne problemy sa v sucasnosti vyskytuju v spojeni so zavadzanim a prevadzkovanim GIS v statnej sprave?
Pri zavadeni a provozovani GISu jsme velice rychle zjistili, ze nutne potrebujeme co nejsirsi vymenu zkusenosti s uzivateli stejne urovne. Reseni ukolu GIS stejne jako cela oblast IS OkU vyzaduje koncepcni pristup. Firemni ukazky ani vedecke publikace nemohou resit drobne, konkretni problemy, se kterymi se setkavame pri kazdodenni praci. Dalsimi velkymi problemy, ktere nas provazely a provazeji jsou:
Problem co nejsirsi vymeny zkusenosti s uzivateli stejne urovne byl prekonan bez jakekoliv koordinace ustrednich organu. K tomu prave napomohlo poradani seminaru. Jejich ucastnici dnes s moznosti vzajemne konfrontace jiz pocitaji a plne ji vyuzivaji. S tim souvisi i ten fakt, ze nedochazi k vytvareni vlastnich izolovanych GISu na jednotlivych uradech, coz usnadnuje vzajemnou bezproblemovou komunikaci. Ale tento zpusob jakesi koordinace neni zrovna tim nejlepsim resenim a nemuze v zadnem pripade nahradit jiz zminene problemy, ktere jsou predevsim zalezitosti ustrednich organu. Pri tvorbe zakonnych norem, standardu koncepcnich a koordinacnich reseni se ovsem nesmi zapomenout na jeden dulezity fakt a to je nezbytna nutnost resit tyto problemy predevsim s temi, kteri pozdeji budou povinni tyto normy a standardy dodrzovat a samozrejme budou povinni s nimi pracovat, a to na vsech urovnich statni spravy.
MV CR - civilne spravni usek (CSU) si pozdeji uvedomilo, ze je zde jakasi absence ustrednich organu a jejim prvnim pocinem bylo to, ze nad konanim seminaru poskytovalo zastitu. Byla zalozena odborna pracovni skupina slozena z vybranych pracovniku nekolika okresnich uradu (Chrudim, Brno-venkov, Vsetin, Karlovy Vary), s prispenim zastupcu dalsich OkU (Kladno, Litomerice, Tabor), Magistratu mesta Ostrava a dale ve spolupraci s dalsimi organy a organizacemi, mj. s Ceskym uradem zememerickym a katastralnim.
geoinfo: Ake plany mate do buducnosti? Nechcete sa na nieco blizsie orientovat, alebo o nieco tento seminar rozsirit?
Plany mame velke jak z oblasti DPZ, tak vyuzivani takto ziskainformaci v systemu GIS pro tvorbu a ochranu krajiny, zivotniho prosredi na nasem uzemi. Vse ovsem zalezi na mnoha skutecnostech jako napr. zvyseny zajem ustrednich organu statni spravy na reseni uvedenych problemu. S tim souvisi i samotny zajem statu na rozvoji informatizace a na jeho koordinacnim pristupu. Zde je do znacne miry velka sance v tom, ze koordinacni a koncepcni zalezitosti v soucasne dobe (cca 3 mesice) zajistuje a doufame, ze bude nadale zajistovat Urad vlady CR, kde pro tyto ucely byl zrizen odbor statniho informacniho systemu. V neposledni rade bude zalezet i na podpore prednostu okresnich uradu, na jejich zajmu o tuto oblast a na moznostech vytvareni financnich prostredku na zajistovani potrebnych dat pro spravnou funkci IS a systemu GIS. Hadwarove, softwarove zabezpeceni a take porizovani a zpracovani dat je bez jakehokoliv zastirani financne dost narocnou zalezitosti. Na druhe strane vsak musime upozornit na ten fakt, ze technologie GIS jsou dnes ve svete technologiemi s velkou budoucnosti a muzeme rici dnes jiz bezne uzivanymy coz nam dokazuji napr. ruzne prirodovedne porady, kde je pro animaci a vizualizaci prirodnich jevu vyuzivano mnoho ruznych dat ziskanych pomoci DPZ a informaci zpracovanych technologiemi pro systemy GIS.
Spatna myslenka to neni. Je zde ovsem otazka zda by byl o toto zajem. Presto bychom mohli na pristi seminar zkusit udelat maly pruzkum a pripadne program seminare obohatit i o tuto zalezitost. Na podporu Vaseho nametu snad jen malou vzpominku na jiz zmineny nulty seminar. Po dva dny probihali prednasky na tema DPZ. Ucastnici budouci uzivatele presto, ze velmi pozorne sledovali prednasky odbornych firem a ustavu, ktere jim predvadeli moznosti DPZ, misty nevedeli o cem se zde hovori. Az kdyz jsme jim pustili videozaznam s naucnym programem DPZ, kde byly s pomoci animace nazorne ukazany principy porizovani leteckych a druzicovych snimku (dil I.) a jejich nasledne vyhodnoceni a vyuziti (dil II.), pochopili o cem je tady rec. Dokonce nam tehdy vytkli, ze tento videozaznam jsme meli pustit na zacatku celeho seminare, ze by potom mnohem lepe chapali jiz prednesene prispevky.
Radi bychom rozsirili ucastnickou zakladnu o uzivatele ze Slovenske rep. a tak meli moznost vytvorit jeste vetsi prostor pro vzajemnou konforntaci problemu. Presto, ze se od prvniho seminare snazime zvat ucastniky i ze Slovenska nedari se nam v tomto smeru proniknou. O rozsireni ucastnicke zakladny o uzivatele GIS na Slovensku budeme nadale usilovat, vc. okresnich uradu. Pokud by se nam toto podarilo pak uz neni problem vytvorit jeste vetsi prostor pro vzajemnou konfrontaci problemu. Nejpocetneji byla Slovenska republika zastoupena na tretim seminari, kde byli pritomni zastupci MZP SR, Obv. urad V. Krtis, OkU Poprad, SHMU Bratislava, Utvar uzem. rozvoja a arch. Bratislava, SAZP, ze zastupcu firem je od sesteho seminare jiz pravidlenym ucastnikem firma Eurosens Bratislava, ktera se zabyva DPZ. Sedmeho seminare se zucastnilo pouze 7 zastupcu SAZP.
Souhlasim s Vami, ze by byla vetsi ucast zastupcu Slovenska prospesna pro obe dve strany a ne jen z pohledu hranicnich okresu se Slovenskou republikou. Vzdyt vzajemna bezproblemova komunikace se sousednimi staty je velmi dulezita. Tvorit ZP nelze jen po hranice okresu, natoz statu. ZP se musi chranit a tvorit bez ohledu na hranice, ktere si clovek vymyslel sam pro sebe. Priroda hranice nezna tam vse souvisi se vsim jen clovek si mysli, ze tomu tak vzdycky neni.
Dovolte mi abych touto cestou pozval zajemce na dalsi rocnik seminare v poradi IX., ktery se bude konat ve dnech 11. az 13. 06. 1997 v zarizeni Junior Centra a. s. Sec, okr. Chrudim, CR.
Poznamka redakcie: niektore blizsie informacie o spominanych podujatiach ako aj zborniky je mozne najst taktiez v Internete na adrese http://www.env.cz/gis/sec/
Zpracoval : Josef Falt, pracovnik ref. zivotniho prostredi Okresniho uradu v Chrudimi
Konzultoval: Ing. Milan Marencak, vedouci ref. ZP, OkU Chrudim
Za casopis geoinfo: Tomas Cebecauer